Monuments, statesmen, families, subjects

Records found: 6  
Your query: Author Sysno/Doc.kind = "^kcz_un_cat 0000672 250r^"
  1. DescriptonHrad byl středověké opevněné panské sídlo s vojenskou, obrannou, správní i obytnou funkcí, umísťované (u nás po r. 1200) na skalním ostrohu nebo v nížině, v částečném obklopení vodou, případně na jiném těžko dobyvatelném místě a snadno bránitelném místě, často s rozsáhlým předhradím. Zahrnoval v sobě zároveň potřeby vyšších feudálů na reprezentační bydlení a také na správu svých panství, nezřídka se stával i dočasným obydlím samotného panovníka.
  2. DescriptonNázev hrádek se používá pro menší sídla podobná tvrzi, která plnila stejnou funkci jako hrady, a navíc ochraňovala i obchodní cesty či zemská pomezí. Hranice odlišení těchto dvou vývojově podobných sídel je někdy velmi neurčitá, neboť literatura oba pojmy libovolně střídá.
  3. Otherlusthaus
    DescriptonLetohrádek je stavba určená pro občasný pobyt či odpočinek, stavěná většinou v oborách a parcích, podobná architektuře zámeckého typu.
  4. DescriptonPalácem, původně obytnou budovou středověkých hradů, nazýváme monumentální, většinou rezidenční typ městského rodového sídla vrchnosti s reprezentační funkcí. Z běžné městské zástavby se vymykal svou nákladnou a bohatou umělecko-architektonickou výzdobou. S ohledem na tradiční význam tohoto slova jsou mezi tyto objekty zahrnuty v dřívější literatuře i některé architektonicky výstavné stavby 20. století, ať už soukromého či veřejného charakteru.
  5. DescriptonTvrzí rozumíme menší, většinou opevněné sídlo drobné šlechty. Bylo často spojeno s vesnickým či městským osídlením nebo jeho nejbližším okolím. Jádrem tvrze bylo obvykle izolované obydlí feudálního pána s vazbou na hospodářské zázemí.
    J. Herout: "Nevelké opevněné sídlo drobné venkovské šlechty (zemanů), stavěné obvykle uprostřed vsí, někdy na návrší, jindy uprostřed vodního příkopu nebo na ostrůvku v rybníce (od 13. až do 16. st.)."
  6. DescriptonVolně stojící stavba, šlechtické sídlo zpravidla venkovské, v němž převládá funkce obytná, reprezentační, umělecká a nikoli obranná, která postupně mizí s rozvojem dělostřelecké techniky. Zámek se rozvinul v 2. pol. 15. st. a 1. pol. 16. st.; k jeho předstupňům patří městské paláce i honosné paláce přestavovaných hradů. Architektura zámků zakládaných nově nebo budovaných radikální přestavbou předchozího sídla (hrad, tvrz) od doby renesance sledovala novou kulturu bydlení a vyvinula řadů typů uzavřené nebo otevřené dispozice vlastního zámku i příslušného uspořádání sálů, síní, kaple, skupin místností tvořících obytné jednotky a komunikací. Součástí souboru zámku bývá zahrada a park i různě situované předzámčí, které v našich zemích obvykle zahrnuje také hospodářské a úřední budovy.


  This site uses cookies to make them easier to browse. Learn more about how we use cookies.