Počet záznamů: 1  

Proč jsme nechtěli rakouskou monarchii?

  1. Záhlaví-jméno Soukup, František, 1871-1940 (Autor)
    Údaje o názvuProč jsme nechtěli rakouskou monarchii? vzpomínky právníka a politika z cesty k 28. říjnu 1918 / František Soukup ; (ed. Jan Kober)
    Dal.odpovědnost Kober, Jan (Editor)
    Vyd. údajeV Praze : Rybka Publishers, 2022
    Jazyk dok.čeština
    Fyzický popis303 stran ; 20 cm
    ISBN978-80-87950-62-3
    PoznámkyObsahuje bibliografické odkazy a rejstříky
    Předmět.hesla Soukup, František, 1871-1940
    1918
    politici - Československo
    státní terorismus - Rakousko-Uhersko - 1914-1918
    protirakouský odboj - Rakousko-Uhersko - 1914-1918
    první světová válka (1914-1918)
    vznik Československa (1918)
    Konspekt94(437) - Dějiny Česka a Slovenska
    929 - Biografie
    SignaturaPřír.čísloLokaceDislokaceDruh výpůjčkyInfo
    94(437.3)76524Půjčovna dospělíDospělí naučnáabsenčně (30 dní)
    Proč jsme nechtěli rakouskou monarchii?
    „Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, právník, novinář a sociálnědemokratický politik František Soukup (1871–1940), poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie, kde byl po propuknutí první světové války zbaven reálné moci parlament, omezena občanská práva a nastolena vojensko-byrokratická diktatura, snažící se všemožnými prostředky zastrašovat a manipulovat občany. František Soukup, poslanec bez parlamentu, se v této éře bezpráví snažil pomáhat alespoň advokátní činností – například obhajobou obviněných před vojenskými soudy i různými jinými intervencemi. Udržoval také kontakty s podzemní organizací odboje, Maffií. Autor ve svém textu ukazuje nejen právní konstrukce, o které se tehdejší postup státních orgánů opíral (především suspenzi řady klíčových základních práv občanů), ale popisuje i množství konkrétních příkladů jednotlivých druhů perzekuce, zneužívání státní moci a zastrašování občanů, k nimž v českých zemích docházelo. Zároveň si také, především na základě pozdějších zpráv, všímá represí v Haliči, v dobývaných a okupovaných územích Srbska a Itálie, v anektované Bosně i v jiných jihoslovanských částech monarchie a ve vnitrozemí habsburského soustátí. Ze sklíčenosti a mravního rozhořčení právníka, jenž se stal současníkem bezpráví, vznikl pozoruhodný text, který autor uzavírá větou „Rakousko budiž zničeno!“. Právníkovo svědectví neztrácí ani téměř století po svém vzniku nic ze své naléhavosti a nadčasovým způsobem varuje před autoritářstvím a zneužíváním politické moci. Zdroj anotace: Obálky knih
    Načítání…

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.