Počet záznamů: 1
Proč jsme nechtěli rakouskou monarchii?
Záhlaví-jméno Soukup, František, 1871-1940 (Autor) Údaje o názvu Proč jsme nechtěli rakouskou monarchii? vzpomínky právníka a politika z cesty k 28. říjnu 1918 / František Soukup ; (ed. Jan Kober) Dal.odpovědnost Kober, Jan (Editor)
Vyd. údaje V Praze : Rybka Publishers, 2022 Jazyk dok. čeština Fyzický popis 303 stran ; 20 cm ISBN 978-80-87950-62-3 Poznámky Obsahuje bibliografické odkazy a rejstříky Předmět.hesla Soukup, František, 1871-1940 1918 politici - Československo státní terorismus - Rakousko-Uhersko - 1914-1918 protirakouský odboj - Rakousko-Uhersko - 1914-1918 první světová válka (1914-1918) vznik Československa (1918) Konspekt 94(437) - Dějiny Česka a Slovenska 929 - Biografie Signatura Přír.číslo Lokace Dislokace Druh výpůjčky Info 94(437.3) 76524 Půjčovna dospělí Dospělí naučná absenčně (30 dní) „Diktatura zločinů bez mezí a hrází“ – těmito slovy ve své vzpomínkové knize charakterizuje jeden z „mužů 28. října“, právník, novinář a sociálnědemokratický politik František Soukup (1871–1940), poslední roky panství habsburské dynastie v českých zemích a v jiných částech rakouské monarchie, kde byl po propuknutí první světové války zbaven reálné moci parlament, omezena občanská práva a nastolena vojensko-byrokratická diktatura, snažící se všemožnými prostředky zastrašovat a manipulovat občany. František Soukup, poslanec bez parlamentu, se v této éře bezpráví snažil pomáhat alespoň advokátní činností – například obhajobou obviněných před vojenskými soudy i různými jinými intervencemi. Udržoval také kontakty s podzemní organizací odboje, Maffií. Autor ve svém textu ukazuje nejen právní konstrukce, o které se tehdejší postup státních orgánů opíral (především suspenzi řady klíčových základních práv občanů), ale popisuje i množství konkrétních příkladů jednotlivých druhů perzekuce, zneužívání státní moci a zastrašování občanů, k nimž v českých zemích docházelo. Zároveň si také, především na základě pozdějších zpráv, všímá represí v Haliči, v dobývaných a okupovaných územích Srbska a Itálie, v anektované Bosně i v jiných jihoslovanských částech monarchie a ve vnitrozemí habsburského soustátí. Ze sklíčenosti a mravního rozhořčení právníka, jenž se stal současníkem bezpráví, vznikl pozoruhodný text, který autor uzavírá větou „Rakousko budiž zničeno!“. Právníkovo svědectví neztrácí ani téměř století po svém vzniku nic ze své naléhavosti a nadčasovým způsobem varuje před autoritářstvím a zneužíváním politické moci. Zdroj anotace: Obálky knihNačítání…
Počet záznamů: 1