Kniha je o Rumunsku před 2. světovou válkou, o Rumunské královské armádě v Československu za 2. světové války, kdy při osvobozování Československa zahynulo přes 33 000 rumunských vojáků.Na tuto oběť, kterou Rumuni přinesli při osvobození Československa, se často zapomíná.Tato kniha je také o neúčasti Rumunska při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.Rumunsko se tehdy odmítlo zúčastnit invaze vojsk Varšavské smlouvy na naše území a nijak se nepodílelo na následné okupaci naší země vojsky Sovětského svazu, která trvala 22 let!Po pádu socialismu udělali Rumuni obrovský ekonomický pokrok. Mnohem významnější než například Česko a Slovensko.Kniha je také o pohledu mnoha Rumunů na  Moldavsko, které je podle nich jen rusifikovaným kusem Rumunska, okupovaným Sovětským svazem a později „státem Moldavsko“ od roku 1820.Také je pravda, že v západních státech Evropské unie, ale i u nás, jsou rumunští občané vnímáni jako „primitivní a nemoderní“, jako občané 2. kategorie.Jen si prosím uvědomte, že stejně tak vnímají na západě i nás. Snažíme se patřit na západ, ale nejsme tak vnímáni politiky ani obyvateli západu. A zatím v sobě ještě nemáme dost upřímnosti na to, abychom si to přiznali.Asi 5 milionů Rumunů pracuje a žije v zahraničí, důvodem je chudoba a nouze doma. Bohatství Rumunska se střídá s krásnými přírodními kraji a místy až značné neprosperity u tohoto státu. Rumuni chtějí vlastně jakoukoli změnu. Strany, které byly dosud u moci totiž kromě kradení majetku a hrabání do vlastních kapes, toho pro lidi Rumunska moc neudělaly.