V roce 1936, kdy byla v aukci v Sotheby's vydražena převážná čás t Newtonových nikdy nevydaných rukopisů, celý vědecký svět takřkazkameněl úžasem. Ukázalo se totiž, že Newtonovy spisy z oblasti fy ziky a matematiky, dosud považované za základ moderní vědy, tvořívlastně jen malý zlomek toho, co Newton za svého života napsal. Na prostá většina jeho díla se zaobírala teologií a alchymií. Jeden zhlavních vydražitelů Newtonových rukopisů John Maynard Keynes se vyjádřil, že Newton nebyl ani tak zakladatelem věku rozumu, ale na opakposledním výhonkem starověké moudrosti. Nepochybně: Newtonovo u celoživotní intencí bylo totiž zkoumat Boha, a to ve dvou základ níchaspektech: v oblasti Božího slova (Bible) a Božího díla (stvo řený svět). A Newton sám sebe pokládal za kněze-vědce, za pouhého obnovitelepozapomenuté starověké moudrosti prisca sapientia