Autor v této práci spojuje své dva odborné zájmy - archeologii a dějiny Starého Orientu ve vztahu k českým dějinám ranéhostředověku. Druhou polovinu 6. stol. popisuje spíše marginálně; systematický výklad začíná až stoletím sedmým. Zkoumá původ Bohemů, kterýmpřisuzuje elitní postavení jak v římské armádě, tak i po příchodu na území pozdějších českých zemí. Pokračuje dějinami Sámovy říše a zkoumásamotnou Samovu osobnost; v této souvislosti i dávné obchodní styky českých zemí nejen s nejbližším okolím, ale i se vzdálenými zeměmiOrientu. Významnou část této kapitoly tvoří otázky šíření a přijímání křestanství. Tím autor přechází do popisu 8. a 9. století. Všechny svévývody dokládá archeologickými nálezy na našem území, ale i jinde v Evropě a ve vzdáleném světě. V pasáži o 9.stol. si všímá kromě otázekobchodu i společenské situace v Čechách