Globalizace vytrhla stamiliony lidí z chudoby, přispěla k rozšíření vzdělanosti i zdravotní péče a pomohla snížit počet konfliktů mezi státy na historické minimum. To vše jsou skvělé zprávy. Proč se tedy proti ní lidé bouří? Protože zároveň vede k vykořisťování, poškozuje komunity, ničí ekosystémy a usnadnila také rozšíření pandemie. Lidé po celém světě cítí ohrožení svého způsobu života, identity i kultury a ztrácejí důvěru v instituce. Většina z nás má obavy z budoucnosti. Z toho těží populističtí politici, šarlatáni brojící proti vědě, nacionalisté, náboženští fundamentalisté, tvůrci falešných zpráv na sociálních sítích, totalitní ideologové nebo vyznavači konspiračních teorií. Poválečný věk zodpovědnosti provázený stabilitou a příslibem prosperity skončil. Co nás tedy čeká? Přední izraelský novinář Nadav Ejal popisuje protiglobalizační vzpouru na příbězích konkrétních lidí. Hovoří s anarchisty, neonacisty, ochránci přírody, uprchlíky, zoufalými horníky bez práce či politikem z potápějících se Malediv. Pátrá po kořenech i důsledcích, analyzuje, nesoudí. Dochází k závěru, že máme jedinečnou šanci využít energii revolty pro potřebné reformy. Vzpoura proti globalizaci není jen hrozbou, ale i velkou příležitostí. Můžeme vytvořit spravedlivější a udržitelnější svět. Teď je to na nás. Díky knize si mimo jiné uvědomíte, že: • K zarytým stoupencům populistů a krajní levice či pravice nepatří především chudí lidé, nýbrž střední třída ztrácející své jistoty. • Pokud je cena dovezených výrobků nižší, protože v místě výroby neplatí tak přísné zákony omezující znečištění, pak zákazníci šetří na úkor tamních lidských životů. • Islámský fundamentalismus se navenek tváří jako ochránce tradic, je však moderním fenoménem využívajícím nejnovější technologie. • Dopadům klimatické krize čelí už desetiletí chudé národy, které k ní přispěly nejméně. • Neexistuje žádný ověřený model pro zachování moderní společnosti za podmínek rapidního stárnutí populace. Zdroj anotace: Obálky knih