Počet záznamů: 1
Husajn kontra Chomejní
Záhlaví-jméno Brož, Ivan, 1938-2012 (Autor) Údaje o názvu Husajn kontra Chomejní : Irácko-iránská válka 1980-1988 / Ivan Brož Údaje o vydání 1. vyd. Vyd. údaje Praha : Epocha, 2007 Jazyk dok. čeština Fyzický popis 339 s., fot. ISBN 978-80-87027-12-7 : 289.00 Kč Klíč.slova Irán * Írák * Husajn, Saddám * Chomejní, Ruholláh ajatolláh * politika * válka * 1980-1988 * náboženství * islám Signatura Přír.číslo Lokace Dislokace Druh výpůjčky Info 32 55200 Půjčovna dospělí Dospělí naučná absenčně (30 dní) Vysokou aktuálnost tohoto tématu lze doložit výrokem Zbigniewa Brzezinského (Lidové noviny, 11. 8. 2006): “Novým prvkem dnes je, že je stále obtížnější od sebe oddělovat izraelsko-palestinský problém a problém Iráku a Íránu. Ani Spojené státy, ani Izrael nemají potenciál prosadit na Blízkém východě jednostranné řešení. Možná existují lidé, kteří klamou sami sebe a mylně si to myslí.”Tento svazek edice Polozapomenuté války zachycuje hlavní momenty historického pozadí konfliktu, příčiny a průběh bojových operací, včetně jejich zvláštností (vlny sebevražedných íránských bojovníků i navzájem k sobě připoutaných dětí, nasazení chemických zbraní a raket k ostřelování měst), role velmocí "na obě strany", tajná diplomacie - např. Reaganův emisar Rumsfeld tajně u Husajna ve dnech 19.-20. prosince 1983, role Československa, diplomatické urovnání, ale i dnes stále doutnající „sud s prachem“. Po islámské revoluci v Íránu (kdy se 1.2.1979 k moci dostal šíitský duchovní Chomejní) využívá irácký diktátor Saddám Husajn celkové oslabení Íránu a rozhoduje se pro invazi. Záminkou je hraniční spor v oblasti vodního toku Šatt al-Arab, zatímco Írán podněcuje irácké šíity k islámské revoluci (neděje se něco podobného zase i dnes?). Cílem Bagdádu je tedy získat na ropu bohatou provincii Chúzestán a politicky sporná území kolem Šatt al-Arab. 22. září 1980 - masivní útok Iráku na Írán do května 1981 - období poziční války. září 1981- Íránská protiofenzíva. únor 1983 až prosinec 1984 – tzv. "válka tankerů." 1984 až 1986 - fáze "materiální války" se snahou vyčerpat druhou stranu. 1986 - Írán dobývá poloostrov Faó. červenec 1988 - jednání o příměří. 20.srpen 1988 - definitivní konec války. Ztráty 1,5 milionu mužů v Íránu, 1 milion mužů v Iráku. Irák nasazuje na sklonku války bojové chemické plyny tabun a yperit (bezprostředně zabito 20 000 íránských vojáků, následky dodnes trpí asi 100 000 Íránců). Podpora Iráku ze strany SSSR (Mig-21, TU-16, Su-22), Francie (Mirage F1), Číny, Brazílie, Egypta, ČSSR a tajně některými firmami z USA (Hewlett-Packard, Tektronix, Matrix Churchill) a další. Podpora Íránu ze strany Sýrie, Libye, KLDR, Číny (rakety Slkworm proti lodím), nepřímo z USA přes Izrael náhradní díly pro letectvo, které bylo vyzbrojeno z USA ještě za šáhovy éry (F-4 Phantomy, F-5, vrtulníky AH-1 Cobra a F-14) a další. Zdroj anotace Obálky knih Načítání…
Počet záznamů: 1