Z díla představitele ruského romantismu a přímého nástupce Puškinova (1814-1841) byly vybrány lyrické básně z let 1828-1832 a 1837-1841, jejichž hlavní náměty jsou sice rodinné a milostné konflikty osamělého hrdiny, v nichž však básník současně podává obraz a kritiku šlechtické společnosti, která ho obklopovala a kritiku celé nikolajevské Rusi. Dále obsahuje svazek epické básně: Píseň o caru Ivanu Vasiljeviči (v duchu lidových historických písní vylíčená episoda z vlády Ivana Hrozného, v níž básník dává za pravdu hrdinovi z lidu proti carovi a jeho milci), Bojar Orša (konflikt mezi nevolníkem a bojarem v době Ivana Hrozného), Paní důchodní (obraz nudného života v gubernijském maloměstě a ponižující postavení v tehdejší společnosti), Novic (lyricko-epická báseň, jejíž hrdina, od dětství zavřený v klášteře, touží po svobodném životě v rodných kavkazských horách a protestuje proti těm, kteří ho uvěznili) a Démon (poema s motivy kavkazského folkloru: Démon, Bohem zapuzený z tvořivého života, chce překonat samotu spojením s pozemskou dívkou, jeho láska ji však zabíjí. Vina není ve zlém jednotlivci, ale v řádu, který z něho učinil zdroj zla) Zdroj anotace: Obálky knih