Jméno větru má vše, po čem touží příznivci žánru fantasy, magii a tajemno a prastaré zlo, ale je také vtipným a děsivým a zcelavěrohodným příběhem. -- Jmenuji se Kvothe. Unášel jsem spícím mohylovým králům ukradené princezny. Spálil jsem město Trebon. Strávil jsemnoc s Felurian a odešel živý a při smyslech. Byl jsem vyloučen z Univerzity ve věku mladším, než na ni lidé obvykle vstupují. Mluvil jsem sbohy, miloval ženy a skládal písně, při kterých minstrelové vzlykali. Možn á jste o mně slyšeli. Tak začíná Kvothův příběh.