Hendrik Groen je sice starý, ale sám nemá staré lidi rád. Ještě si chce na světě něco užít! Nechce jen popíjet slabý čaj a pěstovat muškáty, jako to dělají jeho vrstevníci. O svém životě v domově důchodců si píše deník, v němž odhaluje všechny své vzestupy a pády, například pokus o založení anarchistického klubu Staří-ale-ne-mrtví. A když se k němu nastěhuje žena, po které vždy toužil, podnikne něco, co bude mít zábavné, něžné, ale i devastační následky. Zdroj anotace: Obálky knih