Oceňovaný román mladé norské autorky je jakousi zpovědí stárnoucí ženy, která přišla o svého manžela. Jejich děti jsou sice stále s ní, ale ona myšlenkami i srdcem zůstává svázána se zemřelým milovaným mužem.Vypravěčkou oceňovaného severského románu Tišina je stárnoucí žena, kterou po manželově smrti ochromil hluboký žal. Ve vzpomínkách se probírá společnými roky, vybavuje si manželův optimismus a veselou povahu. Právě on vnášel do jejího života světlo, byl jí oporou a útěchou, když jí starost o děti přerůstala přes hlavu nebo když ji přepadl záchvat úzkosti. Muž odešel, zato jejich nyní už dospělé děti neustále přicházejí a nenechají ji o samotě se vzpomínkami a zármutkem. Susanne Skogstad líčí úsporným a současně lyrickým jazykem příběh jednoho lidského života a vykresluje rozpor mezi minulostí prodchnutou láskou a přítomností vyplněnou smutkem a ztrátou. Z pohledu stárnoucí ženy píše o osamělosti, hledání smyslu života a touze po sounáležitosti. Vypráví ale také o nerozlučném poutu dvou lidí, jež nedokáže rozdělit dokonce ani smrt. Annotation source: Obálky knih