Dnes je v módě relativistický přístup k minulosti: nic nebylo za totality černobílé, každý se musel tak či onak ohnout, události je třeba nahlížet „v dobovém kontextu“. Opravdu? Někteří naši spoluobčané byli ochotni „říct ďáblovi ne“, ač jim takové rozhodnutí mnohdy změnilo celý život. Julie Hrušková po komunistickém puči, v pouhých devatenácti letech překročila rakouské hranice, aby se aktivně účastnila odboje. Byla zatčena, dlouhodobě vězněna a mučena estébáky s celoživotními následky. Julius Varga, vozíčkář, který byl paradoxně největším postrachem StB v rodném kraji. Studenti, kteří parodovali Rybovu mši slovy „Hej, Gusto“ a putovali do kriminálu, či muž, který ukrýval 15 let ve stodole uprchlíka hledaného komunisty. Pohnuté příběhy těch, kdo hrdinně zasáhli do dějinného vývoje, či jen do osudů obyčejných lidí, vylíčili dokumentarista Adam Drda a ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. Annotation source: Obálky knih