S Grahamem Russellem jsme nebyli stvořeni jeden pro druhého.Můj život řídily emoce, zatímco on byl apatický. Já jsem měla hlavu plnou snů, zatímco on žil v nočních můrách. Brečela jsem, zatímco jeho slzy dávno vyschly.Navzdory jeho ledovému srdci a skutečnosti, že jsem měla tendence utíkat, jsme spolu někdy trávili čas. Čas, kdy se naše oči spojily a my jsme spatřili tajemství toho druhého. Čas, kdy jeho rty ochutnaly můj strach a já vdechovala jeho bolest. Čas, kdy jsme si oba představovali, jaké by to bylo milovat se navzájem.V těch vteřinách jsme se oba vznášeli, ale když nás jednoho dne srazila tvrdá realita, gravitace nás donutila klesnout.Graham Russell nebyl muž, který by uměl nekomplikovaně milovat, a ani já jsem nebyla ženou, která by to uměla. A přesto, kdybych dostala šanci znovu padnout, udělala bych to zase s ním. Navždy.I kdyby nám bylo souzeno narazit na tvrdou zem.