Kocourek Fiškus s dědou Pettsonem a slepicemi si spokojeně žil na malebném statku, dokud se neobjevil kohout. Slípky jsou z něj celé paf, což Fiškuse nijak netěší. Starý Pettersson zachránil kohouta z hrnce a farma má najednou o jednoho obyvatele víc. Slepice jsou patřičně nadšené a obdivují nádherného kohouta s krásným opeřením a silným hlasem. Jenže Fiškus se nemůže spřátelit s kohoutem - nelíbí se mu, že slepice mají nového idola, a kohoutovo časté kokrhání mu také vadí, zejména brzy ráno. Protože se Petterssonovi a slepicím kokrhání líbí, musí Fiškus vymyslet nějakou lest... Annotation source: Obálky knih